Úspěšný chemik přišel mezi deváťáky ...

Publikováno: 18. 2. 2019 Autor(ka): Barbara Bláhová

Nejlepším chemikem Švýcarska za rok 2018 byl zvolen Ing. Vít Svoboda, žák naší základní školy ... 

Úspěšný chemik přišel mezi deváťáky ...

Víte, kdo byl vyhlášen v roce 2018 nejlepším chemikem Švýcarska? My to víme. Je to ing. Vít Svoboda. A proč to víme? Protože je to bývalý žák naší školy – ZŠ Pošepného náměstí. Chodil k nám do školy v letech 1996 - 2005 a pravidelně navštěvuje své tehdejší učitele, ale i současné žáky. Chodí do hodin chemie a fyziky a často převezme i roli vyučujícího. Navštívil nás 27. 1. a my se ho rozhodli vyzpovídat. A takto se to všechno seběhlo:

Před hodinou chemie přišla do třídy naše chemikářka pí učitelka Kolářová a zazněl jasný a stručný příkaz: „Obě devítky /rozumějte 9. A a 9. B/ se tuhle hodinu sejdou v učebně chemie“. A mezi skupinu cca 40 deváťáků, v duchu se radujících z toho, že nebude klasická výuka, přivedla mladého, usmívajícího se muže.

Představila nám ho: „To je ing. Vít Svoboda, je to bývalý žák naší školy, učila jsem ho chemii a byla i jeho třídní. Chodí k nám do školy každý rok i několikrát, pohovoří se známými vyučujícími, vždy se mnou jde na výuku do některé třídy, dnes tedy k vám. A nepřivedla jsem vám žádné „ořezávátko“, je to dnes už uznávaná vědecká kapacita ve svém oboru, studuje v Zurichu, je to jak jinak než chemik, ale pozor, jaký chemik – Švýcarskou chemickou společností, byl vyhlášen nejlepším chemikem Švýcarska, má velké úspěchy ve své vědecké práci, kterou vykonává v rámci doktorandského studia ve Švýcarsku, dá se říci, že mu pozornost dnes věnují významné světové univerzity, které ho zvou na  přednášky a různé vědecké konference. Shrnuto -  stojí před vámi někdo výjimečný, úspěšný a bude si s vámi povídat- o své práci, studiu, o všem, co vás bude zajímat.“

A ing. Svoboda začal mluvit. Byl vtipný, bezprostřední, bavilo nás sledovat jeho povídání, kdy nás stačil i vyzkoušet ze znalostí angličtiny, jeho rady směřovaly jak ke studiu, tak k běžnému životu. Asi u některých z nás úplně rozbil představy o „ suché vědě a vážných vědcích“. Čas utekl velmi rychle a my jsme stihli i položit našemu hostovi několik otázek, které Vám předkládáme:

Naše první otázka směřovala k tomu, jak vzpomíná na naši školu.

,,Na ZŠ Pošepného jsem chodil v letech 1996 - 2005, to už je dost dlouho, že? Vzpomínám na ni jen v dobrém, mně se tady líbilo. Rád vzpomínám na řadu učitelů, zejména na naši poslední třídní a chemikářku - paní učitelku Kolářovou, na matikářku -  paní Hladkou, také na bezva hodiny s panem Purkarem. Dodnes nezapomenu na svou první hodinu fyziky, kdy přišel do třídy a praštil kladivem do stolu. V tu chvíli jsem zažil jeden z největších šoků ve svém životě. A řekl nám: ,,Vysvětlete mi, co se stalo.“ Vysvětlit jsem to uměl jen já, ale to není podstatné pro tento příběh. Podstatné je, že on nás chtěl naučit, že je důležité nad věcmi přemýšlet, jako ne přemýšlet ve smyslu strašně složitě, ale myslet s využitím selského rozumu. A v tom si myslím, že jsme my Češi dobří. Také mě bavil zeměpis s panem učitelem Červenkou.“

Některými vzpomínkami na školní docházku v naší škole nás pobavil, například jak si s vyučující přírodopisu házeli kameny, které měl poznat, jak to má dodnes s poznáváním času na hodinách s klasickými ručičkami - tedy plete to, jak nikdy neřešil a neřeší v běžném životě složitá mluvnická pravidla, protože má názor, že nemusí umět vše výborně jako ostatní ale naopak, že musí umět něco, co ostatní neumí a co může tedy nabídnout, právě v jeho bádání se to povedlo, protože ve svém oboru patří ke světové špičce.

Další otázka směřovala k jeho oboru.

Co Vás na chemii nejvíce zaujalo?

,,O tom jsem nikdy nepřemýšlel, ale zkusím to".

,,Za prvé u chemie se musí myslet, za druhé jsou tam více praktické aplikace než třeba ve fyzice nebo matematice. A přivedli mě k tomuhle studiu vlastně moji učitelé fyziky, chemie a matematiky.“

Jak probíhala vaše studia po ZŠ?

,,Po ukončení ZŠ jsem nastoupil na MSSCH, kde jsem studoval technické lyceum, což z mého pohledu bylo lepší gymnázium a pro mě dobré - protože tam nebyla výtvarka, hudebka a dějepis jsme měli jen dva roky. Ale bylo tam hodně fyziky, chemie, matiky, deskriptiva a programování (o kterém si myslím, že by se v dnešní době mělo učit už od 1. třídy). A v rámci tohohle studia jsem získal stáž na Akademii věd ČR, kde jsem pracoval po celou dobu docházky na MSSCH v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského. A to mi potom pomohlo v rozhodování, kam na vysokou.  Po maturitě jsem šel na VŠCHT a tam jsem začal studovat něco, co se jmenovalo Eurobakalář – což byl nově otevřený obor pro mimořádně nadané studenty. To jsem vystudoval a poté jsem se rozhodl jít na fyzikální chemii, doktorandské studium. Protože v ČR obor, který mě zajímal, neexistuje, odešel jsem do ciziny a rozhodl jsem se studovat na ETH v Zurichu, tedy ve Švýcarsku a v současné době doktorandské studium chemické fyziky dokončuji a chtěl bych obhájit závěrečnou práci v průběhu května nebo června.“

A můžete nám nějak zjednodušeně vysvětlit, na čem pracujete?

,,Volně přeložený název práce z angličtiny do češtiny je: Časové rozlišení fotoelektronových zobrazování s VUV (vakuum UV záření), které je tvořeno jako nízký řád harmonie nějakého fundamentálního zdroje. A pomocí toho studuji časově rozlišenou molekulovou chiralitu.“

Vysvětlil nám, že jeho práce není ta klasická chemie v představách lidí – baňky, zkumavky, chemikálie, to on vlastně dnes do ruky ani nevezme. Pracuje v laboratoři, kterou nám velikostně připodobnil asi jako dvou- třípokojový byt v paneláku a centrem je laserové zařízení, superpočítač, a to jsou věci na tak vysoké technologické úrovni, na které by pravděpodobně při studiu v ČR nedosáhl. Pochopili jsme, že jeho práce  je vysoce speciální, výjimečná, ve světě se touto problematikou zabývá několik skupin vědců a on má jedinečné výsledky, ve svém oboru je oproti ostatním vědcům nejdál. Výsledky jeho práce budou mít třeba použitelnost v medicíně, to je pro nás určitě dobrá informace!

Co považujete za Váš prozatím největší úspěch?

,,Samozřejmě moje současné výsledky ve vědecké práci, ale zároveň si myslím, že v mém životě je i jeden z největších úspěchů to, že jsem zůstal sám sebou, a kdyby měl můj život nějak náhle skončit, tak se můžu podívat zpátky a být na všechno, co jsem kdy udělal, hrdý. Ve smyslu toho, že si řeknu: OK, něco jsem udělal, nikdy jsem nikomu nekřivdil, nikdy jsem nikomu vědomě neubližoval a to je asi to, co mi přijde jako můj největší úspěch.“

Chvilku jsme si s naším hostem povídali i o jeho osobním životě, přítelkyni a dozvěděli jsme se také, že hodně sportuje, zdravě se stravuje, pečuje o sebe.

A co byste vzkázal našim spolužákům?

,,No, já bych asi vzkázal:  jako první mě napadá, buďte tím, kým jste a nesnažte se být tím, kým nejste. Každý jsme jiný, buďte každý sám za sebe. A když už se chcete s někým porovnávat, tak vždycky s těmi lepšími, jen to vás může posunout dál.

  • Makejte na sobě, chcete-li obstát v konkurenci Němců, Britů, Francouzů. Vy už budete pracovat na evropském trhu. A na to musíte být připraveni. A české školství podle mého v porovnání se světem vůbec není tak špatné, jak se říká, tak toho využijte. Zabývejte se tím, co vás zajímá a v tom se snažte vyskočit co nejvýš. Každý z vás má v sobě pro něco dar, tím se zabývejte. Nemusíte být přeci všichni nejlepší třeba v matematice.
  • Myslím si, že byste měli být všichni dobří ve znalosti cizích jazyků – alespoň jednoho.
  • Buďte vřelí. Žijeme přeci v době, kdy máme práci, zdravotní, sociální pojištění, nikdo nás neotročí, máme poměrně zdravé a nezávadné jídlo a vodu – což souvisí s chemií. A proč teda ty lidi dneska jsou čím dál míň vřelí? Pojďme si vážit lidí kolem sebe a chovejme se k ostatním tak, jak bychom chtěli, aby se oni chovali k nám.
  • Chovejte se hezky k vašim rodičům, protože tak se jednou budou chovat vaše děti k vám.

Ještě jsme se na závěr povídání s naším hostem dozvěděli, že při pobytu v Praze měl přednášku pro Akademii věd ČR, že se byl také podívat na MSSCH, kde vystoupil před současnými studenty školy, že si pobyt doma zpestřil v zážitkovém pobytu v uzavřené místnosti, problém vyřešil během 20 minut, vyfotografovali jsme se s ním a  popřáli jsme mu další úspěchy, aby mu vyšly výpočty, které mu v době jeho pobytu v Česku na jeho pracovišti běžely.

Děkujeme za vaši návštěvu u nás ve škole a za celou školu se s Vámi loučí:

Adéla Janoušková, Ester Beranová a Vítek Vyskočil z 9. B.

 

Rychle k cíli